Hypernormalizace

Na tomto hesle se právě pracuje. Text se v nejbližší době mění — může být neúplný nebo si sám odporovat. Než z něj budeš citovat, počkej, až cedule zmizí.

Hypernormalizace je pojem, který poprvé představil ruský sociální antropolog Alexej Jurčak ve své knize Everything Was Forever, Until It Was No More. Tento pojem označuje specifický stav pozdního sovětského socialismu, který trval zejména od 70. let 20. století až do rozpadu SSSR. Jurčak uvádí, že v této éře si sice společnost většinově uvědomovala, že politický a ideologický systém je neefektivní a selhává, ale přesto se občané nadále podíleli na jeho fungování skrze opakování prázdných rituálů, neboť si nikdo nedokázal představit žádnou lepší alternativu.

Klíčové charakteristiky hypernormalizace

Hypernormalizační stav byl podle Jurčaka charakterizován několika hlavními znaky. Došlo k odtržení formy a významu. Oficiální ideologický jazyk i společenské rituály zamrzly. Lidé sice hromadně reprodukovali předepsaná slova a gesta, ale dávno přestali vnímat jejich původní význam. Ve společnosti panovala performativní shoda. Občané se sice účastnili nutných voleb a schůzí, ale už ne proto, že by ideologii sami niterně věřili; činili tak pouze v zájmu zachování formální normality. Systém se snažil působit jako věčný a neměnný, až se jeho vlastní strnulost a vyprázdněnost staly novou realitou. Došlo též k rozpuštění binárního vnímání pravdy a lži. Systém na jednu stranu formálně fungoval v zavedených kolejích, ale lidé ve svém každodenním životě běžně obcházeli, porušovali a přetvářeli oficiální normy.

Přenositelnost konceptu

Optikou libertariánské kritiky bychom mohli definiční znaky hypernormalizace přenést i na současnost a vztáhnout je na liberární demokratické země severoatlantického civilizačního okruhu. V posledních desetiletích se ve veřejném prostoru opakovaně skloňuje tzv. krize demokracie.

Na příkladu České republiky můžeme dlouhodobě pozorovat, že napříč veřejností klesá důvěra ve státní instituce, občanská nespokojenost se stavem politiky vykazuje dlouhodobě velmi vysokou úroveň a nezanedbatelná část veřejnosti vnímá minulý režim jako lepší než ten současný..