Zastropování cen
Zastropování cen je právní stanovení maximální ceny, za niž lze určitý statek nebo službu prodávat.
Maďarský Benzinárstop v letech 2021–2022
V závěru roku 2021 došlo v Maďarsku k politickému rozhodnutí známému jako Benzinárstop. Jednalo se o plošné zastropování cen pohonných hmot v reakci na postcovidový růst cen energií, zrychlující inflaci, slábnoucí kurz maďarského forintu a blížící se parlamentní volby.
Zavedení stropu pod úrovní tržní cen vedlo k tomu, že pro vládu bylo postupem času stále složitější zavádět nové regulace a rozhodovat o tom, kdo a jak bude mít garantován přístup k levnému palivu a kdo ponese následky za vzniklé ztráty. Regulace prošla pěti fázemi zpřísňování a situace nakonec dospěla do stádia, kdy hlavní problém nespočíval v ceně, nýbrž v masivní nedostupnosti napříč celou zemí.
Průběh akce Benzinárstop tak můžeme považovat za učebnicový příkladem situace, kdy státní zásahy do systému tržní cen vedou k deformaci pobídek a řetězové reakci nedostatku, kreativního obcházení regulací a finálního kolapsu zásobování.
Vývoj událostí
V listopadu 2021 zmrazila vláda Viktora Orbána maximální maloobchodní cenu benzínu a nafty na 480 HUF / litr (v tehdejším přepočtu cca 33 CZK / litr). Průměrná tržní cena se před zastropování pohybovala kolem 506–512 HUF. Cenový strop vstoupil v platnost 15. listopadu 2021 a původně měl trvat pouze tři měsíce.
Od samého začátku dopadaly následky zastropování cen přímo na provozovatele čerpacích stanic. Zvláště malé nezávislé pumpy začaly upozorňovat, že za regulovanou cenu nedokážou dlouhodobě prodávat bez ztráty. Pumpaři na vládní opatření reagovali omezováním otevírací doby, předstíranými „technickými odstávkami“ nebo zaváděním přídělových limitů (například 10 litrů pro jedno vozidlo). Později se k zavádění limitů začaly uchylovat i velké sítě čerpacích stanic a v červnu 2022 byl nákup omezen na 50 litrů denně na jeden osobní automobil.
Vláda od samého začátku zakazovala pumpařům zavírat či omezovat provozní dobu bez výslovného povolení. Za případné porušení hrozila předáním podniků pod dočasnou správu distribuční sítě maďarského ropno-plynárenského koncernu MOL, jehož akcie jsou cca z 30 % v nepřímém držení státu.
Od konce února 2022 rozšíříla vláda cenový strop i na velkoobchodní úroveň. Dodavatelům bylo zakázáno odmítat smlouvy nebo účtovat jakékoli dodatečné poplatky. Došlo ke snížení spotřební daně a malým pumpám byla přislíbena podpora 20 HUF na litr paliva.
Problém maloobchodních stanic byl ovšem pouze přesunut na dovozce a velkoobchodníky. Jakmile se velkoobchodní a maloobchodní ceny zarovnaly, zanikl prostor pro běžnou marži a dovoz paliva do Maďarska začal být ekonomicky prodělečný. Zahraniční dodavatelé (Shell, OMV a další) v reakci na to výrazně omezili dovoz paliv do Maďarska a koncern MOL tak musel přebírat stále větší roli v dodavatelské činnosti.
Nízká regulovaná cena výrazně zvýšila spotřebu paliva. Podle statistických údajů byly prodeje pohonných hmot meziročně přibližně o 50 % vyšší. Již v březnu vláda uváděla, že k mimořádné poptávce přispívají tranzitní nákladní vozidla i zákazníci ze sousedních zemí. 10. března 2022 proto bylo stanoveno, že na nákladní vozidla nad 7,5 tuny a zahraniční nákladní vozidla nad 3,5 tuny už se dotované ceny vztahovat nebudou.
Do příhraničních čerpacích stanic začaly v reakci na nízké ceny proudit tisíce aut ze Slovenska, Rakouska i Rumunska. Lidé tankovali nejen do svých vozů, ale i do kanystrů, které si s sebou přiváželi. Vláda zareagovala tak, že dotované ceny vyhradila pouze pro vozidla s maďarskou registrační značkou. Ostatní museli akceptovat tržnou cenu, která byla přibližně o 60–70 % vyšší.
Někteří zahraniční řidiči zareagovali tak, že si půjčovali maďarská vozidla, falšovali doklady nebo se pokoušeli přehazovat SPZ z maďarských aut. Obsluha pump tak najednou musela ručně kontrolovat malé technické průkazy každého zákazníka, což vedlo k masivním frontám i konfliktům na čerpacích stanicích.
Během léta se problém zásobování nadále prohluboval. Cenový strop držel spotřebu vysoko, zatímco dovoz zůstával utlumený. MOL už v červenci veřejně varoval, že regulace dříve či později povede k masivnímu nedostatku paliva. Situaci navíc komplikovala plánovaná údržba klíčové dunajské rafinerie MOL v Százhalombattě. Ta nakonec trvala déle, než se původně předpokládalo. Vláda sama připustila, že během její odstávky domácí produkce nedokáže bez dovozů uspokojit zejména poptávku po naftě, a uvolnila část strategických rezerv.
30. července 2022 byla vláda nucena znovu výrazně limitovat okruh příjemců dotovaných cen. Nárok na regulované ceny byl odebrán všem firemním a služebním automobilům a zůstal pouze soukromým osobám, taxikářům či zemědělcům. Firmy zareagovaly tak, že začaly narychlo přepisovat služební automobily na své rodinné příslušníky nebo zneužívaly výjimek pro zemědělská a taxikářská vozidla.
Na začátku prosince 2022 postupně vysychaly stovky čerpacích stanic po celé zemi. Veřejnost podléhala panice, zákazníci trávili ve frontách celé hodiny, nebo projížděli desítky kilometrů, aby mohli natankovat alespoň několik málo litrů. Dne 6. prosince 2022 vedení MOLu oznámilo vládě, že situace je kritická a zásobování není možné nadále garantovat. Přibližně čtvrtina všech čerpacích stanic v zemi již neměla žádné zásoby pohonných hmot. Ještě téhož dne večer byl cenový strop s okamžitou platností zrušen a ceny paliv přes noc vyskočily o 30–40 % zpět na tržní úroveň.
Ačkoliv byl Benzinárstop zamýšlen jako sociální opatření proti inflaci, dosáhl opaku. Prodejci kompenzovali ztráty ze zastropovaného benzínu zvyšováním marží u nezastropovaného zboží. Po nevyhnutelném zrušení regulace se skokový nárůst cen ropy a energií projel celým hospodářstvím, což přispělo k tomu, že Maďarsko v roce 2023 čelilo nejvyšší míře inflace v celé Evropské unii (přesahující 25 %).