Zločin bez oběti

Toto heslo je zatím rozepsané. Libertypedie se plní postupně — text níže nemusí být úplný a neměl by se citovat jako hotový obsah encyklopedie.

Zločin bez oběti je označení pro jednání trestné zákonem, při němž se obvykle nepředpokládá přímá újma neúčastné osobě.

„Jsou-li zákon a morálka ve vzájemném protikladu, občan je postaven před krutou volbu – buďto ztratí smysl pro mravnost, anebo respekt před zákonem; volbu mezi stejně velkými tragédiemi, mezi nimiž je obtížné si vybrat.“

— Frédéric Bastiat, La Loi, 1850

Seznam zločinů bez oběti v českém právním rámci

§ 188 – Soulož mezi příbuznými

Trestná je i zcela dobrovolná soulož mezi dvěma svéprávnými dospělými sourozenci nebo příbuznými v přímé rodové linii. Trestnost takového jednání není zákonem podmíněna početím dítěte ani možností početí, zneužitím závislostního vztahu ani způsobením jiné újmy. Nejčistším trestným příkladem je soukromý styk dospělých sourozenců, kteří používají antikoncepci nebo jsou neplodní.

Libertarianismus

Incestní styk je i z libertariánského hlediska spekulativní a morální aspekt tohoto jednání může být považován nejednoznačný. I přesto by libertariáni neviděli důvod ke kriminalizaci takového chování. Míra výskytu tohoto jednání bude pravděpodobně více či méně stejná bez ohledu na jeho legalitu. Dostatečně efektivní míru prevence před výskytem incestu zabezpečuje již společenská stigmatizace takového jednání, biologické pachové a chuťvé signály a antropologický jev známý jako Westermarckův efekt.

§ 189 – Kuplířství

Trestné může být veskrze dobrovolné zjednání dospělé osoby k prostituci, najmutí dospělého člověka k poskytování sexuálních služeb, provozování agentury či nevěstince s plným informovaným souhlasem všech sexuálních pracovníků, přijímání dohodnutého podílu z jejich výdělku nebo jen poskytování ochrany, prostor, reklamy nebo administrativy za podíl na tržbách z této činnosti.

Nejvyšší soud výslovně vyložil, že „zjednáním“ může být pouhá neformální či konkludentní dohoda a že „přimění k prostituci“ nemusí obsahovat násilí ani agresivitu. Skutková podstata tedy skutečně zasahuje i plně konsenzuální podnikatelské vztahy.

§ 190 – Prostituce ohrožující mravní vývoj dětí

Trestné je samotné provozování, organizování, střežení nebo jiné zajišťování prostituce „v blízkosti“ školy či místa určeného dětem. Není nutné dokazovat, že nějaké dítě jednání skutečně vidělo, pochopilo nebo utrpělo újmu. Diskrétní konsenzuální prostituce v soukromém bytě poblíž školy proto může formálně představovat čin bez konkrétní oběti.

§ 194 – Dvojí manželství a partnerství

Trestný čin naplňuje skutkovou podstatu i tehdy, když všichni partneři o dalších vztazích vědí, s polyamorním uspořádáním souhlasí a nikdo z nich není žádným způsobem podveden, manipulován ani majetkově poškozen.

§ 229 – Zneužívání vlastnictví

Člověk může být potrestán za zničení, poškození, zneupotřebnění nebo „zašantročení“ vlastního majetku větší hodnoty, pokud je toto vlastnictví chráněno kvůli kulturnímu, vědeckému, přírodnímu či environmentálnímu zájmu. Z libertariánského pohledu jde tedy o trestání vlastníka za legitimní nakládání s jeho vlastním majetkem.

§ 239 – Ohrožování oběhu tuzemských peněz

Za trestné je považováno vydávání soukromých náhražek peněz, pokud jsou všichni uživatelé informováni, že nejde o zákonné platidlo; předem oznámené stanovisko o odmítnutí platby v korunách (ještě před vznikem smlouvy či dluhu); poškozování svých vlastních bankovek nebo mincí.

§ 251 – Neoprávněné podnikání

Poskytování služeb, výroba nebo obchodování ve větším rozsahu bez požadované licence či oprávnění je trestné, i v takových případech, kdy jsou zákazníci o absenci licence plně informováni, nabízenou službu přesto chtějí, služba je provedena kvalitně a nikomu nevznikne škoda. Do tohoto odvětví spadají všechny regulované služby z oboru řemesla, financí, dopravy, pohostinství, zdravotnictví a tak dále.

§ 252 – Neoprávněné provozování hazardní hry

Trestné je nejen provozování a organizování nelicencovaného hazardu, ale také jeho propagování a zprostředkování. Dobrovolná karetní hra či sázková platforma, které využívají plně informovaní dospělí, kteří dali k účasti dobrovolný souhlas, je považována za trestnou i tehdy, pokud nedochází k žádnému podvodnému jednání.

§ 284 – Přechovávání drogy pro vlastní potřebu

Jde o paradigmatický sebevztažný trestný čin: trestné je držení jakékoli jiné omamné či psychotropní látky než konopí nebo jedu, a to v množství větším než malém výhradně pro vlastní potřebu. Aby bylo jednání trestné, nemusí docházet ani k žádnému prodeji, poskytnutí jiné osobě ani způsobení újmy.

U jednotlivých drog se „množství větší než malé“ stále posuzuje zejména podle jejich množství, čistoty a judikatury Nejvyššího soudu.

Libertarianismus
Narážíme na problém arbitrární hranice. Vymezení tohoto množství bude nevyhnutelně diskriminovat ty uživatele, kteří by potřebovali víc, a naopak bude zvýhodňovat ty, kterým by stačilo i méně.

§ 285 – Pěstování a přechovávání pro vlastní potřebu

Od roku 2026 je trestné zejména pěstování, sklizeň či zpracování více než pěti rostlin konopí pro osobní účely; držení více než 200 gramů konopí ve svém obydlí; držení více než 50 gramů konopí mimo své obydlí & pěstování jiných drogových rostlin nebo hub a držení produktů z nich v množství větším než malém.

Trestná je tedy i taková činnost, která se týká vlastních rostlin na vlastním pozemku i pro vlastní spotřebu.

§ 287 – Šíření toxikomanie

Trestné může být samotné přesvědčování dospělého člověka, aby drogu vyzkoušel; jakýkoli slovní projev, který podporuje užívání drog; glorifikace návykových látek; veřejné podněcování nebo „šíření“ užívání & návodný obsah na internetu.

K tomu, aby se jednáno stalo trestným, není nutné, aby oslovený člověk drogu skutečně užil nebo utrpěl újmu jejím užitím či samotným psychickým nátlakem.

Libertarianismus

V tomto kontextu by sem muselo spadat i tradiční hospodské hecování „To se s námi jako ani nenapiješ, jo?“ nebo „Pojď, dáme ještě jednoho!“ Problém spočívá v tom, že alkohol je z šíření toxikomanie vyňat, čímž legislativa vytváří záměrnou, farmakologicky nekonzistentní legislativní asymetrii. Jestliže pouhé nenásilné přemlouvání svéprávného dospělého k dobrovolné intoxikaci ospravedlňuje trestní postih, není principiální důvod automaticky vyjmout alkohol. Jestliže by trestání obdobného přemlouvání k alkoholu představovalo nepřiměřený zásah do autonomie a svobody projevu, stejná námitka musí platit i pro všechny ostatní látky. Samotné privilegované postavení alkoholických látek je absurdní, nelogické, tendenční, alibistické a principiálně neobhajitelné, neboť alkohol je droga jako mnohé jiné a způsobuje závažnější fyzickou závislost než celá řada jiných látek, které pod šíření toxikomanie spadají. Obhajoba alkoholu navíc funguje na bludné a v kruhu zacyklené logice: alkohol je vyňat, protože je legální a běžný; legální a běžný ovšem zůstává právě díky privilegovanému právnímu zacházení.

§ 321 – Služba v cizích ozbrojených silách

Občan ČR může být potrestán za samotnou službu v ozbrojených silách jiného státu v rozporu se zákonným povolovacím režimem. Toto se týká i služby u nebojových útvarů zdravotnického, administrativního či technologického rázu. K naplnění skutkové podstaty stačí, aby se dotyčný – byť nepřímo – podílel na agresi či jiném porušování práv.

§ 322 – Porušení osobní a věcné povinnosti pro obranu státu

Zahrnuje nesplnění nebo vyhýbání se státem uložené osobní či věcné povinnosti pro obranu státu.

V libertariánském pojetí je odmítnutí nuceného poskytnutí vlastního těla, práce, dopravního prostředku či jiného majetku výkonem sebevlastnictví, nikoli porušením vlastnických práv druhých osob.

§ 336 – Pohrdání soudem

Variantou bez oběti může být opakované urážlivé vyjadřování vůči soudu; znevažování soudu; občansky motivované neuposlechnutí příkazu či výzvy.

Vůbec při tom nemusí docházet k jednání, které omezuje práva ostatních účastníků soudního řízení.

Libertarianismus
Výklad je gumový a hrozí zneužití na základě zvůle soudce. Co už je pohrdání soudem a co ještě ne?

§ 340 – Pomoc při nedovoleném překročení hranic

Organizování nebo umožnění dobrovolného překročení státní hranice může být jednáním bez oběti, pokud migrant cestuje dobrovolně, není vystaven nebezpečným podmínkám, nedochází k podvodu, vydírání ani využívání tísně a nejsou žádným způsobem narušena práva vlastníků překračovaných pozemků (pohyb tedy probíhá s jejich výslovným souhlasem).

Trestnost nastává i tehdy, kdy si převaděč nenechá za své služby žádným způsobem zaplatit.

§ 341 – Napomáhání k neoprávněnému pobytu

Trestná může být plně dobrovolná nabídka ubytování, dopravy, administrativní pomoci či jiné služby dospělému cizinci, pokud pomocník usiluje o majetkový nebo jiný prospěch. Skutková podstata je naplněna i tehdy, pokud nedochází k podvodu, vykořisťování ani zásahu do cizího majetku.

§ 342 – Neoprávněné zaměstnávání cizinců

Trestné je ve vymezeném rozsahu zaměstnávání cizince bez pobytového nebo pracovního oprávnění. Jestliže dospělý zaměstnanec zná veškeré podmínky, dobrovolně je přijme, dostává dohodnutou mzdu a není vystaven vykořisťování, i přesto je jednání považováno za trestné. Z libertariánského hlediska jde přitom o zcela dobrovolnou směnu práce za peníze.

§ 343 – Porušení předpisů o mezinárodních letech

K naplnění skutkové podstaty stačí vniknout soukromým letadlem na území ČR v rozporu s předpisy o mezinárodních letech. Pokud let žádným způsobem neohrozí jiný provoz, osoby ani pozemky, jde výhradně o porušení státní kontroly vzdušného prostoru, a je tak zločinem bez oběti či obětí.

§ 349 – Výroba a držení úředního razítka

Trestné je již samotné neoprávněné vyrobení, opatření nebo přechovávání státního pečetidla, úředního razítka nebo předmětu schopného plnit jeho funkci. K naplnění skutkové podstaty není nutné, aby toto razítko bylo jakkoli používáno nebo zneužito k podvodnému jednání. Trestné už je samotné držení.

§ 355 – Hanobení skupiny osob

Veřejná urážka národa, rasy, etnické, politické, náboženské, sociální, věkové, sexuální či jiné skupiny je trestná jako samotný projev. Na rozdíl od pomluvy nemusí být tvrzení nepravdivé, nemusí mířit proti konkrétnímu člověku a nemusí způsobit prokazatelnou újmu.

§ 403a – Šíření extremistického díla

Od roku 2026 je samostatně trestné rozsáhlejší vytváření, výroba, dovoz, vývoz, nabízení, prodej či zpřístupňování děl znázorňujících symboly, hesla, projevy nebo představitele nacistických, komunistických či jiných hnutí uvedených v § 403. § 403b stanoví výjimky například pro vzdělávání, výzkum, umění a zpravodajství, ale mimo ně může být potrestáno samotné šíření obsahu bez dalšího následku.

§ 404 – Projev sympatií k extremistickému hnutí

Jde o čistý projevový delikt: trestný je veřejný projev sympatií, aniž by pachatel někoho napadl, vyhrožoval mu nebo způsobil škodu.

§ 405 – Popírání, zpochybňování a schvalování genocidia

Trestné je veřejné vyjádření určitého názoru na nacistické, komunistické či jiné genocidium, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny nebo zločiny proti míru. Skutková podstata nevyžaduje výzvu k násilí ani konkrétní újmu.

§ 368 – Neoznámení trestného činu

Člověk může být potrestán za to, že neoznámí již dokonané vyjmenované jednání. Samotným mlčením po činu zpravidla původní újmu nezpůsobuje ani nezvětšuje. Z hlediska striktního NAP neexistuje obecná pozitivní povinnost pracovat pro policii; odlišná je situace spolupachatele, osoby smluvně odpovědné za ochranu nebo člověka, který pachatele aktivně ukrývá.

§ 369 – Maření způsobilosti k službě

Učinění sebe sama méně způsobilým k plnění branné povinnosti.

§ 370 – Neplnění odvodní povinnosti

Nedostavení se k odvodu.

§ 371 – Obcházení branné povinnosti

pletichy s cílem získat úlevu nebo sebe či jiného z povinnosti vymanit.

§ 372 – Nenastoupení služby

odmítnutí nastoupit za nouzového stavu.

§ 373 & § 374 – Nenastoupení mimořádné služby

úmyslné či nedbalostní nenastoupení během ohrožení státu nebo války.

§ 375 – Neuposlechnutí rozkazu

odmítnutí provést i rozkaz, jehož nesplnění nikomu neublíží, případně rozkaz směřující k agresi.

§ 378 – Urážka mezi vojáky

samotná slovní urážka nadřízeného, podřízeného nebo sloužícího vojáka.

§ 384 – Vyhýbání se službě

sebepoškození, předstírání nemoci, užití drogy nebo jiný úskok k vyhnutí se službě.

§ 385 – Nedbalostní vyhýbání se službě

přivedení se drogou či alkoholem do nezpůsobilosti.

§ 386 – Zběhnutí

vzdálení se s úmyslem uniknout službě.

§ 387 – Svémocné odloučení

pozdní návrat, zmeškání transportu nebo nepřítomnost u útvaru.

§ 388 – Vyhýbání se strážní či dozorčí službě

předstírání nemoci, sebepoškození nebo jiný úskok.

§ 389, § 390 & § 391 – Porušení pravidel služby

základní skutkové podstaty těchto porušení vůbec nevyžadují, aby skutečně vznikla škoda nebo byl někdo jakkoli zraněn či poškozen.

§ 392 – Ohrožování morálního stavu vojáků

Popuzování proti vojenské službě nebo nadřízenému a „rozvracení kázně“, tedy převážně projevový delikt.

§ 394 – Zbabělost před nepřítelem

dobrovolné vzdání se do zajetí.

§ 395 – Nesplnění bojového úkolu

opuštění místa, vyhýbání se bojovému úkolu nebo odmítnutí použít zbraň.

§ 144 – Účast na sebevraždě

Pomoc svéprávnému, informovanému a rozhodnutému dospělému při sebevraždě může být chápána jako respekt k jeho sebevlastnictví. § 144 však trestá i prostou pomoc, dojde-li alespoň k pokusu sebevraždy.

§ 145 & § 146 – Konsensuální ublížení na zdraví

České právo neuznává úplnou dispozici člověka s vlastním tělem. Podle § 30 odst. 3 nelze – mimo zákonné medicínské zákroky – považovat souhlas za svolení k ublížení na zdraví či usmrcení. Trestné proto mohou být například extrémní tělesné modifikace, vážnější konsenzuální BDSM praktiky, dobrovolný duel nebo zápas mimo uznaná sportovní pravidla, některé zásahy do těla provedené mimo zákonný zdravotnický režim.

§ 150 & § 151 – Neposkytnutí pomoci

Pouhý kolemjdoucí může být trestně odpovědný za neposkytnutí pomoci člověku v ohrožení, přestože sám nebezpečí nezpůsobil, nezhoršil stav člověka v nouzi a k ohroženému jej nevázal žádný předchozí smluvní či jiný vztah.

U řidiče podle § 151 může existovat reparační povinnost, pokud nehodu sám zapříčinil; zákon se ovšem vztahuje i na ostatní řidiče, který se nehody účastnili, aniž by ji sami nutně museli způsobit.

Libertarianismus
Podle přísné libertariánské teorie jde o vynucování pozitivní povinnosti, nikoli postih agrese. Morálně může být neposkytnutí pomoci zavrženíhodné, ale není srovnatelné s porušením cizího práva.

Zásahová a pořádková jednotka zasahuje proti předem domluvené bitce fotbalových fanoušků v lese u Heřmanic na novojičínsku. Na místě bylo zadrženo 17 fotbalových fanoušků. Zdroj: Události Ostrava

§ 158 – Rvačka

Skutkovou podstatu může naplnit účastník vzájemně dobrovolné skupinové rvačky, i když všichni svéprávní účastníci s rizikem souhlasili.

§ 160 & § 161 & § 162 – Konsenzuální interrupce mimo zákonný režim

Trestné je provedení interrupce se souhlasem ženy mimo zákonem přípustný postup; napomáhání ženě při provádění takové interrupce; svádění ženy k provedení interrupce.

Libertarianismus

Z libertariánského hlediska je tento případ sporný, neboť interrupce se nachází v šedé morální zóně, kde se střetávají dva hlavní principy: právo těhotné ženy nakládat s vlastním tělem (přičemž embryo či plod je neoddělitelnou součástí tohoto těla) a právo lidské bytosti na život a zachování tělesné integrity. Otázka kdy má zárodek lidského života právo na život a kdy ještě ne je typický problém arbitrární hranice.

§ 164 & § 165 & § 166 – Tkáně, orgány a jejich prodej

Bez oběti může být dobrovolný odběr tkáně či orgánu svéprávnému dospělému mimo zákonný režim; zprostředkování takového odběru; dobrovolný dovoz, vývoz či převod orgánu; nabídnutí, přijetí nebo vyplacení odměny dárci & dobrovolná komerční transplantace mezi informovanými dospělými.

Libertarianismus
Zákon kriminalizuje nejen násilné odebírání orgánů, ale i samotný konsenzuální trh. To už je ovšem zásadní problém z hlediska sebevlastnictví. Ten, kdo prodává své orgány neubližuje nikomu kromě sebe samotného, na což má ale v rámci nakládání s vlastním tělem plné právo. Tímto jednáním navíc může pomoci člověku v ohrožení života, který dané orgány nutně potřebuje.

§ 167 – Nakládání s embryem a lidským genomem

Potenciálními příklady jsou nepovolený výzkum embryí a embryonálních buněk; dovoz či vývoz embryí; mezidruhový přenos genomu; vytvoření embrya pro výzkumný účel & reprodukční klonování.

Posouzení činu zde závisí na personálním statusu embrya a na riziku pro případného později narozeného člověka.

§ 191 odst. 1 – Určité druhy pornografie mezi dospělými

Trestné je šíření pornografického díla zobrazujícího násilí, „neúctu k člověku“ nebo sex se zvířetem. Skutečné násilí, zneužití člověka nebo zvířete sice zcela jednoznačně vytváří oběť, skutková podstata je ovšem naplněna i v případě, že jde o dílo zcela smyšlené, kreslené či počítačově vytvořené; simulované herci, kteří dobrovolně souhlasili s účastí & poskytnuté výhradně informovaným dospělým.

§ 192 – Zcela syntetická dětská pornografie

Zákon postihuje veškeré přechovávání, přístup, výrobu a šíření díla, které zobrazuje nejen skutečné dítě, ale také „osobu, jež se jeví být dítětem“. Může proto dopadat na čistě počítačový, kreslený nebo generovaný obsah, při jehož výrobě nebyla narušena práva či tělesná autonomie žádného skutečného dítěte.

Libertarianismus

Největší problém spočívá v použití formulace „osoba, jež se jeví být dítětem“. Jednak narážíme na problém arbitrární hranice, kdy nelze jednoznačně a objektivně určit, která osoba jako dítě ještě vypadá a která již ne; jednak tento zákon diskriminuje osoby, které kvůli zdravotním problémům vypadají nedospěle po podstatnou část svého života. Partneři takových osob pak nesmějí přechovávat jejich intimní fotografie, přestože je získali konsenzuální a dobrovolnou cestou.

§ 202 – Placené sexuální jednání se šestnácti- či sedmnáctiletým

„Dítětem“ je v trestním zákoníku obecně každý mladší osmnácti let, ačkoli obecná věková hranice sexuálního souhlasu je patnáct let. Trestná proto může být nabídka úplaty za sexuální jednání svéprávně jednajícímu šestnácti- či sedmnáctiletému, přestože samotný neplacený styk by jinak trestný nebyl. Zařazení mezi činy bez oběti je vzhledem k věku a možnosti ekonomického zneužití velmi sporné.

Libertarianismus
Zdá se být zcela absurdním, že osoba stará 17 let a 363 dní není dle zákona způsobilá provozovat pohlavní styk za úplatu, zatímco u té samé čerstvě 18leté osoby je již situace nahlížena jinak. Z fyziologického a psychologického hlediska se přitom jedná u stále jednu a tu samou bytost, u které několik desítek hodin nehraje jakoukoli roli v otázce reálné neurologické vyzrálosti.

§ 204 – Alkohol a některé psychoaktivní látky dítěti

Opakovaný nebo rozsáhlejší prodej či podání alkoholu, psychomodulační nebo zařazené psychoaktivní látky komukoli mladšímu osmnácti let je trestný bez toho, aby muselo dojít k jakékoli zdravotní újmě. U sedmnáctiletého člověka, který látku dobrovolně chce, jde o pouhý paternalistický delikt; vůči malému dítěti by tento závěr neobstál.

Libertarianismus
Libertariánství silně kritizuje tzv. adultismus, tedy diskriminaci člověka na základě věku. Libertariáni, kteří obhajují princip sebevlastnictví zastávají názor, že právo rozhodovat o svém těle má každý člověk bez ohledu na svůj věk.

§ 213 – Nepoctivé hry a sázky

Trestné je provozovat hru, jejíž pravidla nezaručují všem účastníkům rovné možnosti výhry. Zákon přitom neříká, že nerovnost šancí musí být zatajena. Skutková podstata trestného činu je naplněna i v případě, že jsou rozdílné šance transparentně zveřejněny a hráči i přesto dobrovolně přijmout účast na hazardní hře. V ten moment chybí jak aspekt podvodu, tak nedobrovolný vznik poškozené oběti.

§ 218 – Lichva

Účastník může znát cenu, úrok i rizika a přesto dobrovolně přijmout značně nevýhodnou nabídku. Trestnost je založena na hrubém nepoměru plnění a využití tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti, rozrušení či rozumové slabosti.

Jestliže tyto okolnosti nenarušily schopnost informovaně souhlasit, může být zákaz chápán jako paternalistické omezení smluvní svobody. Při manipulaci, zatajení podmínek nebo skutečné neschopnosti rozhodovat už oběť existuje.

Libertarianismus

I zde narážíme na problém arbitrární hranice. Jak vysoký úrok již lze považovat za lichvu a jaký ještě ne? A s ohledem na jaký životní či osobní kontext dlužníka? Libertariáni respektují právo člověka rozhodovat o vlastním životě a věří, že pokud určitý jedinec uzavře smlouvu s lichvářem, sám nejlépe ví, z jakých pohnutek tak činí. Pokud je lichva oficiálně zakázána, přichází tím člověk, který potřebuje peníze, o jednu alternativu navíc, kterou by býval jinak mohl svobodně využít.

§ 251a – Psychomodulační látky

Trestné je neoprávněné nakládání ve větším rozsahu.

§ 283 – Ostatní drogy a jedy

Výroba, dovoz, vývoz, průvoz, nabízení, zprostředkování, prodej, opatření nebo přechovávání pro jiného; stejně tak pěstování a zpracování drogové rostliny pro jiného.

§ 286 – Výrobní předměty a prekursory

Výroba, opatření či držení předmětu určeného k nedovolené výrobě drogy nebo jedu je považována za trestnou. K výrobě samotné ani následné distribuci tak vůbec nemusí dojít, a jednání přesto naplňuje skutkovou podstatu činu.

• § 286a – Zařazené psychoaktivní látky: výroba, dovoz, nabídka, prodej nebo opatření jiné dospělé osobě.

§ 288 – Dopingové látky a metody

Výroba, držení, prodej, poskytnutí či podání anabolických a hormonálních látek dospělému člověku nebo dobrovolné provedení dopingové metody.

§ 279 – Nedovolené ozbrojování

Trestná už je samotná výroba získání nebo držení nepovolené střelné zbraně; držení tlumiče, hlavní části zbraně, munice či většího množství střeliva; odstranění nebo změna identifikačního označení vlastní zbraně; držení výbušniny či pyrotechniky bez odborného oprávnění & hromadění zbraní.

Použití zbraně ke střelbě, zranění zasaženého člověka, nebezpečné skladování nebo opatřování zbraní agresorovi nejsou skutky nutné k tomu, aby takové jednání začalo být trestné. Jedná se o další navazující delikty.

Libertarianismus
Z libertariánského hlediska je odzbrojování obyvatelstva ze strany státu vnímáno jako něco, co paradoxně nejvíce poškozuje ty, které má daný zákon ochraňovat. Pokud stát zabraňuje občanům v ozbrojování, činí je tak zranitelnějším a naopak efektivně napomáhá všem agresorům a kriminálníkům, kteří si zbraně opatřují nezákonnou cestou a kteří následně útočí nelegálně drženým arzenálem.

§ 216 & § 217 – Praní výnosů z trestné činnosti

Praní peněz má oběť pouze v případě, že finance pocházejí z činnosti, která narušila cizí vlastnická práva včetně sebevlastnictví (krádež, loupež, podvod, vykorišťování). Pokud ovšem příjem vznikl z konsenzuálního prodeje drog, nelicencovaného hazardu či nelicencovaného podnikání, pak žádná oběť neexistuje.

§ 227 – Odmítnutí prohlášení o majetku

Trestné je odmítnout státem požadované prohlášení o majetku, nebo se vyhýbat jeho odevzdání. Trestné je taktéž uvádění nepravdivých údajů v tomto prohlášení. Pokud je tímto jednáním zatajován majetek před legitimními věřiteli, jedná se o zásah do jeho práv. V opačném případě jde o projev nesouhlasu s vybíráním daní a státní kontrolou a tedy zločin bez oběti. Libertariáni považují výběr daní za nelegitimní zásah do vlastnických práv a často je označují výrazy jako „loupež“ či „výpalné“.

§ 233, § 234, § 236 & § 237 – Padělky a jejich příprava

Trestné je opatření či držení padělaných peněz; samotná výroba padělku před jeho udáním; držení padělaného platebního prostředku; výroba či držení padělatelského vybavení a softwaru; neoprávněná výroba jinak technicky pravých peněz.

Padělky nemusí být zneužity k podvodu, aby byla splněna skutková podstata činu. Trestné je tedy i taková výroba padělků, která může sledovat volnočasové, vzdělávací nebo soukromé umělecké záměry.

§ 247 – Ohrožení devizového hospodářství

Trestné je během nouzového stavu porušit krizový zákaz týkající se deviz. Objektem je měnová a platební stabilita státu, nikoli majetek jedné konkrétní osoby.

§ 248, § 249 & § 250 – Soutěž, cenné papíry a tržní manipulace

Potenciálně bez přímé majetkové oběti může být cenová či územní dohoda mezi konkurenty, jestliže zákazníci dobrovolně nakupují; porušení regulatorních pravidel finančního podnikání bez ztráty klienta; vydání právně vadného cenného papíru kupujícím, kteří o jeho povaze vědí; obchodní operace formálně manipulující kurzem, pokud na ně nikdo nereaguje a nikdo neutrpí ztrátu.

§§ 254–259 – Účetnictví, vnitřní informace, soutěže a audity

• § 254: nevedení či zkreslení účetnictví, pokud je ohrožen jen výběr daní, nikoli věřitel
• § 255: obchodování na základě neveřejné informace, pokud pachatel informaci neukradl ani neporušil smluvní důvěrnost
• § 256, § 267 & § 258: dobrovolné dohody uchazečů, platba jednomu za odstoupení ze soutěže či dražby a podobná ujednání bez skutečného zvýšení ceny
• § 259: vystavení nepravdivé finanční či auditorské zprávy předtím, než na ni někdo spoléhá

§ 261, § 262, § 263, § 264, § 265, § 266 & § 267 – Zahraniční obchod a kontrolované zboží

Bez přímé oběti může být dovoz nebo vývoz běžného zboží v rozporu se státním zákazem; vývoz technologie dvojího užití bez povolení; nevedení povinné evidence takového vývozu; obchod s vojenským materiálem bez licence; nepravdivá či neúplná žádost o licenci; nevedení evidence obchodu s vojenským materiálem.

Aby takové jednání bylo bez oběti, je nutná, aby byl kupující legitimní, zboží nebylo použito k agresi, nedocházelo k porušení smluvní povinnosti, ani nebyli nedobrovolně ohroženi další lidé.

§ 268, § 269 & § 270 – Duševní vlastnictví

Pokud člověk odmítá chápat nekonkurenční informace jako vlastnitelný statek, pak jsou trestnými činy bez oběti výroba a prodej výrobku označeného cizí ochrannou známkou, pokud zákazník ví, že jde o repliku; využití patentovaného vynálezu z vlastních materiálů; kopírování a šíření autorského díla; kopírování databáze, záznamu, vysílání či uměleckého výkonu.

Libertarianismus
Libertariáni často zpochybňují legitimitu duševního vlastnictví: pokud vlastník originálu o svůj exemplář ani kontrolu nad hmotným majetkem nepřichází, pak nejde o porušení vlastnických práv. Může se však jednat o porušení dobrovolně přijatých smluvních podmínek o šíření díla, a v takovém případě už oběť existuje.

§ 271 – Padělání výtvarného díla

Samotné vytvoření napodobeniny s úmyslem, aby byla považována za dílo jiného autora, je považováno za trestné ještě před prodejem, zveřejněním či podvedením konkrétního kupujícího. K naplnění skutkové podstaty stačí, že vzniká riziko podvodu a zásah do identity či pověsti autora, aniž by muselo dojít k majetkové dispozici další osoby.

§ 293 & § 294 – poškození izolované složky životního prostředí na vlastním pozemku bez přesahu do cizího vlastnictví

• § 294a: poškození vlastního vodního zdroje, pokud na něm nejsou závislí jiní uživatelé

§ 298 odst. 1 – přeprava odpadu přes hranice bez oznámení či povolení

Skutková podstata je naplněna i tehdy, kdy odpad nikam neuniká ani nikoho neohrožuje.

• § 298a: výroba, obchod či držení látky poškozující ozonovou vrstvu bez prokazatelného individuálního následku

§ 299 & § 300 – držení, dovoz, vývoz či prodej již získaného exempláře chráněného druhu

Za trestné považováno i v případech, že nedošlo k usmrcení, odcizení ani týrání zvířat.

§ 301 – poškození památného stromu, jeskyně či chráněné lokality

Za trestné považováno i v případech, kdy je pachatel samotný vlastníkem daného pozemku.

§ 305 – výroba či držení veterinářích hormonálních látek a obchod s nimi

Trestné i v případě, že tyto látky nebyly podány žádnému zvířeti a nedošlo ani ke klamání spotřebitele.

§ 319 & § 320 – Podpora nepřítele a válečná zrada

• § 319 trestá během války či ohrožení státu jakékoli opatření prospěchu nepříteli nebo jeho podporu. Do tohoto jednání spadá i nenásilná humanitární či civilní pomoc, která oběti nejen nevytváří, ale dokonce vede k jejich prevenci.
• § 320 postihuje už samotnou službu občana ČR v nepřátelských ozbrojených silách. Podmínkou nemusí být účast na boji, trestný je i výkon nebojových rolí.

§ 321a – Účast v nestátní ozbrojené skupině

Trestné je mimo jiné získávání vojenských znalostí; poskytování výcviku; cestování za tímto účelem; zapojení do bojové skupiny v zahraničí.

Libertarianismus
Podle této logiky je trestné i takové jednání, kdy se skupina vlastníků pozemků domluví na vytvoření dobrovolné lidové domobrany v oblastech, kde stát selhává ve zjednávání pořádku a ochrany majetku. Účelem takového jednání přitom není agrese, ale pouze hájení svých vlastnických práv v souladu s principem neagrese (NAP).

§ 328 – Přisvojení úřední pravomoci

Trestné je vykonání úkonu vyhrazeného orgánu veřejné moci. Bez oběti je typicky napodobování úředního úkonu, kterým nikdo není oklamán, donucen ani připraven o majetek.

§ 337 – Maření úředního rozhodnutí

Bez oběti může být například bezpečné řízení navzdory zákazu řízení; výkon jinak pokojné zakázané činnosti; setrvání v ČR navzdory vyhoštění; pobyt na území, z něhož byl člověk vykázán; návštěva sportovní či kulturní akce přes zákaz; držení dobře opečovávaného zvířete přes zákaz chovu; odmítnutí nastoupit trest za původní čin bez oběti; útěk z vězení či detence bez násilí a poškození majetku.

§ 338 – Osvobození vězně

Za trestné je považováno i takové osvobození, při kterém by nedošlo k použití síly a při němž by byl osvobozen vězeň odsouzený za zločin bez oběti. Takové jednání přitom samo splňuje definici zločinu bez oběti.

§ 348, § 349 & 350 – Padělání veřejných a lékařských dokumentů

Trestné už je jen samotné vytvoření veřejné listiny před jejím použitím; držení padělatelského nástroje nebo falešná lékařská zpráva sloužící pouze k vyhnutí se nucené státní povinnosti. K reálnému zneužití přitom vůbec nemusí dojít.

§ 351 – Vybrané volební delikty

Násilí, nátlak, zneužití cizí identity a falšování hlasů mají oběti. Trestné je ovšem i nabízení peněz dospělým voličům výměnou za vhození konkrétního hlasu. Mezi kupujícím a prodávajícím sice může jít o dobrovolnou konsenzuální směnu, nicméně výsledek této směny zasahuje do společného rozhodovacího procesu a může tak nepřímo poškozovat politická práva ostatních.

Libertarianismus

Podle této logiky by ovšem musely být trestné všechny politické kampaně, které využívají scaremongering a apel na strach, byť implicitní. Diskutabilní by pak muselo být i jednání, kdy politické strany během kampaní nabízejí návštěvníkům volebních stánků hmotné dary, které lze považovat za ekvivalent finančního úplatku. Přestože nejde o explicitní kupování hlasů, implicitní účel takového jednání je zřejmý. Právo se těmto problémům vyhýbá tak, že „nezávislost“ volebního rozhodování interpretuje nikoli jako úplnou absenci psychologických vlivů, ale pouze jako absenci určitých zákonem vybraných forem donucení a transakčního kupování hlasu. To je nicméně pouhá právní konstrukce, která stojí na nekonzistentní arbitrární hranici. Z morálního či filozofického hlediska je tato hranice snadno napadnutelná.

§ 356 – Podněcování k nenávisti

Výzva k násilí či omezování práv směřuje proti budoucím obětem. Samotné veřejné podněcování k nenávisti nebo spolčení k takovému projevu však může zůstat pouze trestaným názorem či emocí bez konkrétního následku.

§ 357 – Šíření poplašné zprávy

Není čistým deliktem bez oběti, protože skutková podstata vyžaduje alespoň nebezpečí vážného znepokojení nebo způsobilost vyvolat bezdůvodnou záchrannou akci. Nemusí však vzniknout škoda ani skutečný výjezd, a proto jde o ohrožovací delikt bez nutné dokonané oběti.

§ 358 – Výtržnictví

Vedle napadení člověka může být „hrubou neslušností“ například nenásilné obscénní, nahé, sexuální či jinak pohoršující chování na veřejnosti. Pokud není spojeno s obtěžováním konkrétní osoby, poškozením majetku nebo narušením cizí akce, může být trestáno pouze kvůli veřejné morálce.

§ 359 – Hanobení lidských ostatků

Potenciálně bez oběti je nakládání s ostatky se souhlasem zemřelého vyjádřeným za života a se souhlasem vlastníka hrobu či urny, ale v rozporu se zákonnými pohřebními pravidly. Často však existuje újma pozůstalých nebo zásah do majetku provozovatele pohřebiště.

§ 361 – Účast na organizované zločinecké skupině

Skupina může být zaměřena výhradně na rozsáhlé páchání činů bez oběti, například konsenzuální obchod s drogami či nepovolený hazard. Samotné založení, členství a podpora jsou trestné před vznikem konkrétní újmy.

§§ 364–367 – Podněcování, schvalování a pomoc pachateli

• § 364: veřejné podněcování k trestnému činu může směřovat k trestnému činu bez oběti.
• § 365: veřejné schválení zločinu, vychvalování pachatele, jeho odměnění nebo sbírka na odškodnění jsou samostatně trestné projevy a dobrovolné převody majetku.
• § 366: ukrytí pachatele či pomoc s vyhnutím se trestu může být bez oběti, pokud byl původní čin bez oběti a pomoc nezahrnuje podvod či zásah do cizího majetku.
• § 367: nepřekažení může být bezobětní zejména tehdy, pokud připravovaný čin patří mezi vyjmenované regulatorní delikty bez oběti. U nepřekažení vraždy či znásilnění oběť samozřejmě existuje, byť její újmu přímo způsobí jiný pachatel.

§ 403 – Podpora extremistického hnutí

Založení, podpora či propagace hnutí směřujícího k potlačení práv může být dokonána pouze slovem, sdružováním či finančním příspěvkem. Bez dokonané oběti být může, ale cílem hnutí je budoucí porušování práv; jde proto spíše o preventivní kriminalizaci podpory agrese než o morálně nevinné jednání.

§ 407 – Podněcování útočné války

Propagace války a válečná propaganda jsou projevové delikty bez nutnosti, aby válka skutečně nastala. Výrok sám nemusí nikoho poškodit, ale podporuje budoucí masovou agresi.

§ 409 – Styky ohrožující mír

Trestné je již navázání či udržování kontaktu s cizí mocí v úmyslu přivodit válku nebo ozbrojenou akci. Nevyžaduje se, aby kontakt skutečně ovlivnil události. Chybí dokonaná oběť, nikoli agresivní úmysl.

§ 410 & § 410a – Porušení mezinárodních sankcí

Potenciálními činy bez oběti jsou dobrovolný obchod se sankcionovanou osobou; poskytnutí finanční či jiné služby; dovoz nebo vývoz sankcionovaného zboží; umožnění vstupu sankcionované osobě do ČR; nedbalostní porušení sankce u vojenského či dvojího zboží.

Záleží na důvodu sankce a skutečném použití transakce. Prodej potravin civilistovi je jiný než dodání zbraně agresorovi.