Znečištění profilu

Znečištění profilu (anglicky profile pollution) je v kontextu digitálního soukromí strategie obfuskace digitální stopy, při níž uživatel záměrně vytváří falešná, zavádějící, nesouvisející nebo nadbytečná data o vlastní osobě. Cílem tedy není odstranit skutečné údaje, nýbrž snížit jejich informační hodnotu skrze pomyslné „zamoření“ datového profilu. Datoví brokeři, reklamní systémy, doporučovací algoritmy či jiné profilovací nástroje pak obtížněji rozlišují, které údaje odpovídají skutečným zájmům a chování uživatele. Pro tuto digitální strategii se také občasně používá označení chaff.

Princip

Digitální profil člověka vzniká spojováním velkého množství stop: vyhledávání, návštěv webů, nákupů, kliknutí na reklamy, údajů ze sociálních sítí, veřejných registrů nebo dat zakoupených od jiných subjektů. Data brokeři tato data agregují a vytvářejí z nich odvozené charakteristiky a kategorie. Znečištění profilu se snaží narušit právě tento proces inference: místo jedné konzistentní identity poskytne systému několik vzájemně protichůdných signálů.

V praxi se nejčastěji jedná o zadávání smyšlených zájmů a demografických údajů, zveřejňování nesmyslných příspěvků mimo rámec skutečných zájmů a činností nebo lajkování stránek a příspěvků mimo skutečné preference.

Výhody a limity

Výhodou strategie je, že nevyžaduje úplné opuštění digitálních služeb. Může být užitečná tam, kde uživatel nemůže sběru dat zabránit, ale může významně zhoršit jejich kvalitu. Znečišťování profilu zároveň využívá asymetrii: relativně malé množství falešných signálů může zvýšit náklady na jejich ověřování a oddělování.

Nejde však o univerzální ochranu. Moderní profilovací systémy mohou šum statisticky filtrovat, porovnávat více zdrojů nebo přikládat vyšší váhu obtížně zfalšovatelným údajům, například platebním transakcím, poloze či dlouhodobým vzorcům chování. Nesprávně provedené znečišťování může navíc vytvořit nový rozpoznatelný vzorec. Tuto strategii lze tedy chápat především jako doplněk a nikoli náhradu šifrování, blokování trackerů, minimalizace dat či síťové anonymity.

Synergie s dalšími strategiemi

Znečišťování profilu je výhodné kombinovat s využíváním tzv. maňáskového účtu (sock puppet account), který vytváří záměrnou falešnou identitu. Zamořování dat není příliš vhodné pro otevřené osobní profily určené pro komunikaci s přáteli, protože v takových případech by strategie působila spíše zmatečným dojmem a obtěžovala kontakty skrze zahlcení feedu nerelevantními informacemi.

Digitální znečišťování je navíc pouze jednou z dílčích možností v rámci širší strategie generování digitálního šumu. Je proto vhodné doplňovat ji i jinými druhy jednání v rámci on-line prostředí, například klikáním na nerelevantní reklamy, vyhledáváním absurdních hesel, nebo rozklikáváním vzájemně nesouvisejících webů.

Libertariánský, kryptoanarchistický a cypherpunkový pohled

Z libertariánského hlediska lze znečišťování profilu chápat jako individuální obranu proti informační asymetrii, masovému sledování a profilování bez plnohodnotného souhlasu. Uživatel nepožaduje zákaz sběru dat státem, ale sám snižuje hodnotu informací, které o něm mohou cizí subjekty získat.

Cypherpunkový přístup je této logice blízký důrazem na praktickou sebeobranu místo spoléhání na politickou regulaci. Americký matematik a počítačový programátor Eric Hughes označoval soukromí za možnost rozhodovat, co o sobě člověk odhalí, přičemž cypherpunkeři obecně prosazují budování technických systémů, které tuto kontrolu umožní. Kryptoanarchisté obdobně zdůrazňují kryptografii, anonymitu a technologie snižující možnost centrální kontroly. Znečišťování profilu do této tradice zapadá jako forma aktivního odporu: nesnaží se učinit jednotlivce neviditelným, ale činí jeho digitální obraz méně důvěryhodným a hůře zneužitelným.

Odkazy

Související články

Reference