Jump to content
Toggle search
Toggle menu
  • 728 články
  • 376 Soubory
  • 17 uživatelé
  • 5,3 tis. Úpravy
Libertypedie
Toggle preferences menu
Toggle personal menu
Nejste přihlášen(a)
Your IP address will be publicly visible if you make any edits.

100 osob s největším počtem obětí (seznam)

Z Libertypedie
More actions

Následující seznam je žebříčkem stovky osob s nejvyšším doloženým počtem zabitých obětí. Do seznamu jsou započítány pouze osoby, které zabíjely „vlastníma rukama“ (za použití chladné či palné zbraně nebo popravčího aparátu). Naopak se do něj nezapočítávají panovníci, autoritáři, generálové, diktátoři a další, kteří způsobili smrt nepřímo skrze vydávané rozkazy nebo přijatá politická rozhodnutí.

Žebříček

Umístění Jméno Počet obětí Povolání / role
1 🥇 Vasilij Michajlovič Blochin 10–15 tisíc (konzervativní odhad; jiné zdroje až 20–50 tisíc)[1][2] generálmajor a vrchní sovětský popravčí Lidového komisariátu vnitřních záležitostí (NKVD)
2 🥈 Wilhelm Röttger ≈3 200[3][4] popravčí v nacistickém Německu
3 🥉 Johann Reichhart 3 165[5] německý úřední popravčí, obsluha gilotiny
4 Charles-Henri Sanson 2 918[6] dvorní popravčí krále Ludvíka XVI.
5 Heinrich Severloh „Bestie z Omaha Beach“ 1 000–2 000 (vlastní odhad)[7][8] německý kulometčík hájící pozici WN-62 nad pláží při vylodění v Normandii
6 Alois Weiss ≈1 300[9] profesionální kat Třetí říše, působil na pražském Pankráci
7 Gottlob Bordt ≥1 000[10] profesionální kat Třetí říše, působil v polské Poznani
8 Alfred Roselieb ≥931[11][12] profesionální kat Třetí říše, působil v Drážďanech
9 Darshan Singh >850[13] popravčí ze singapurské věznice Changi
10 Vladimir Gavrilovich Salbiev 601[14] sovětský odstřelovač působící za 2. světové války
11 August Köster 600–700[15][16][17] profesionální kat Třetí říše, působil v polských Katovicích
12 Ernst Reindel 600–700[15][16][17] profesionální kat Třetí říše z berlínské věznice Plötzensee
13 Johann Mühl 600–700[15][16][17] profesionální kat Třetí říše pro popravčí okres VII
14 Karl Henschke 600–700[15][16][17] profesionální kat Třetí říše pro popravčí okres II (převážně Polsko)
15 Simo Häyhä „Bílá smrt“ ≈542[18][19] finský vojenský odstřelovač činný v období Zimní války
16 Vasilij Šalvovič Kvačantiradze ≥517 / ≈534[14] sovětský odstřelovač během druhé světové války
17 Giovanni Battista Bugatti 516[20] oficiální kat pro papežské státy od roku 1796 do roku 1865
18 Friedrich Hehr >500[21] popravčí Třetí říše
19 Ivan Michajlovič Sidorenko ≈500[14] odstřelovač a důstojník Rudé armády, národní hrdina Sovětského svazu
20 Nikolaj Jakovlevič Iljin 494[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
21 Josef Klehr 475[22] vedoucí dezinfekčního komanda SS v koncentračním táboře Osvětim
22 Nikolaj Jevdokimovič Kazjuk 446[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
23 Michail Ivanovič Budenkov 437[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
24 William Calcraft 430–450[23][24] nejdéle sloužící britský kat (1829–1874)
25 Fjodor Trofimovič Ďjačenko 425[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
26 Fjodor Matvejevič Ochlopkov 423-429[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
27 Stěpan Vasiljevič Petrenko 422[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
28 Vasilij Ivanovič Golosov 422[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
29 Nikolaj Ivanovič Galuškin 418[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
30 Afanasy Kuzmich Gordienko ≈417[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
31 Kuzma Danilovič Smolenskij 414[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
32 Tuleugali Abdybekov 395[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
33 Robert G. Elliott 387[25] obsluha elektrického křesla pro stát New York
34 Pjotr Gončarov 380–441[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
35 Francis Pegahmagabow 378[26] kanadský domorodý sniper, nejefektivnější odstřelovač 1. světové války
36 Semjon Danilovič Nomokonov 367[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
37 Albert Pierrepoint 362 / 435–600[27] slavný anglický kat s 25letou kariérou[28]
38 Franz Schmidt 361 (z vlastního deníku)[29][30] německý kat narozený v 16. století
39 Genadij Veličko 360[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
40 Yegor Ermilovich Yasakov 354[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
41 Ivan Grigorievich Kalashnikov ≈350[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
42 Abukhadzhi Idrisov ≥349[14] sniper a kulometčík sloužící Rudé armádě
43 Philipp Rubakho 346[14] kazašský odstřelovač sloužící u Rudé armády
44 Matthäus Hetzenauer 345[31] rakouský odstřelovač Wehrmachtu z 2. světové války
45 Ivan Ivanovič Larkin 340[14] sovětský odstřelovač z 1183. střeleckého pluku
46 Ivan Pavlovič Gorelikov 338[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války, velitel čety sniperů
47 Arseny Etobaev 335[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
48 Viktor Ivanovič Medveděv 331[14] elitní sovětský sniper a velitel odstřelovačského družstva (216. gardový střelecký pluk)
49 Ilja Leonovič Grigorjev 328[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
50 Yevgeny Nikolaev 324[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
51 Mikhail Adamovich Ivasik 320[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
52 Leonid Vladimirovič Butkevič ≥315[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
53 Ljudmila Pavličenková „Paní Smrt“ 309[14] nejúspěšnější sovětská odstřelovačka ruské národnosti
54 Nikolaj Filippovič Tětjuchin 308[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
55 Alexander Pavlovich Lebedev 307[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
56 Vasilij Aleksandrovič Titov 307[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
57 Ivan Petrovich Antonov ≥302[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
58 Ivan Timofejevič Dobrik 302[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
59 Maksim Semjonovič Bryksin ≈300[14] legendární 17letý sovětský odstřelovač
60 Anatole Deibler 299[32][33] hlavní kat města Paříže, sloužil 54 let
61 Nikifor Samsonovich Afanasiev 299[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
62 Ivan Filippovič Abdulov 298[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
63 Grigory Mihajlovich Simanchuk 287[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
64 Valentin Michajlovič Kalinin 286[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
65 Ivan Grigorjevič Ostafijčuk 280[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
66 Vitalij Mefodijevič Bezgolosov 279[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
67 Jakov Michajlovič Smetňov 279[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
68 Tsyrendashi Rinchinovich Dorzhiev 270[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
69 Leontij Antonovič Gaňšin 267[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
70 Anatolij Ivanovič Čechov 265[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
71 Žambyl Ješejevič Tulajev 262[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
72 Alexandr Alexejevič Zimin 261[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
73 Mikhail Stepanovich Sokin 261[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
74 Pavel Georgijevič Šorec 261[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
75 Kiril Andrejevič Maslov 258[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
76 Josef Allerberger 257[34] rakouský sniper, druhý nejlepší odstřelovač německého Wehrmachtu
77 Thomas William Pierrepoint ≈255[35] anglický kat sloužící v letech 1906–1946, popravoval oběšením
78 Ivan Nikolajevič Kulbertinov 252–487[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
79 Fjodor Kuzmič Chegodaev 250[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
80 Nikolaj Vasiljevič Nikitin ≈250[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
81 Ivan Ivanovič Bočarov 248[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
82 Nikolaj Vasiljevič Palmin 247[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
83 Michail Ignatievič Belousov 245–350[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
84 Vasilij Grigorjevič Zajcev 242[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
85 Edwin F. Davis 240[36]–350+[37] obsluha elektrického křesla státu New York
86 Yegor Petrov Konstantinovič 240[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
87 Ibragim Suleymanov 239–289[14] kazašský sniper Rudé armády
88 Vladimir Nesterovich Dmitrienko 239[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
89 Maksim Alexandrovič Passar 236–237[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
90 Michail Iljič Surkov ≈236 (propaganda uváděla číslo 702)[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
91 David Teboevich Doyev 226[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
92 Kalimulla Vazykhovich Zaynutdinov 226[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
93 Pjotr Ivanovič Goličenkov 225[14] sovětský sniper 1. střelecké divize vojsk NKVD na leningradské frontě
94 Michail Mironov 223[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
95 Nikolaj Zacharovič Gorbatenko 222[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
96 Garma Grigorievich Baltyrev 221[14] sovětský odstřelovač burjatské národnosti
97 Nikolaj Stěpanovič Terjochin ≥220[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
98 Harold Shipman 218–250[38] britský lékař a sériový vrah
99 Ivan Grigorjevič Najmušin 217[14] elitní sovětský odstřelovač z 2. světové války
100 Ranjith Premasiri Madalana 217[39] srílanský sniper, který se účastnil místní občanské války

Vrazi a teroristé, kteří se nejvíce přibližují výběru top 100

~ ~ ~ Luis Garavito 194–300[40][41] kolumbijský sériový vrah, pedofil a znásilňovač
~ ~ ~ Kim Dae-han 192[42] jihokorejský žhář, který v roce 2003 způsobil požár metra v Tegu
~ ~ ~ Mariam Soulakiotis 177–500[43][44] řecká abatyše a odsouzená sériová vražedkyně
~ ~ ~ Timothy McVeigh 168[45] americký terorista popravený za účast na bombovém útoku v Oklahoma City
~ ~ ~ Pedro López 110–300[46][47] kolumbijský sériový vrah a znásilňovač

Libertariánský výklad & kritika

Antimilitaristická kresba polského karikaturisty Pawła Kuczyńského; zdroj: Latam Arte

Hobbesiánský pohled na svět říká, že lidé jsou od přírody krutí a nelítostní („Homo homini lupus est“), a proto na základě společenské smlouvy vznikl stát, který má výkonem své moci chránit jedince před sebou samotnými a bránit tomu, aby se lidé navzájem nepozabíjeli.

Žebříček nicméně ukazuje, že to, co umožnilo jednotlivcům dosáhnout trojciferného počtu obětí, byla především centralizovaná moc státního aparátu či jiné mocenské autority. Drtivá většina osob ze seznamu zabíjela právě proto, že vykonávala svou službu či svěřenou funkci, anebo plnila udělené rozkazy. Primární příčinou těchto úmrtí byla tedy poslušnost při výkonu práce.

Tento problém je výstižně popsán ve slavném citátu Howarda Zinna – historika, mírového aktivistu a někdejšího bombometčíka U.S. Army Air Forces.

„Občanská neposlušnost není naším problémem. Skutečným problémem je občanská poslušnost. Problémem je, že lidé po celém světě poslouchají příkazy vůdců… a kvůli této poslušnosti byly zabity miliony lidí… Naším problémem je, že lidé po celém světě jsou poslušní tváří v tvář chudobě, hladu, hlouposti, válce a krutosti. Naším problémem je, že lidé jsou poslušní, zatímco věznice jsou plné drobných zlodějů… (a) velkou zemi řídí velcí zloději. To je náš problém.“
— Howard Zinn, The Problem Is Civil Obedience, 1970

Přestože tzv. Pozlátková teorie (Veneer theory), která z hobbesiánského pohledu vychází, byla již moderní vědou významně zpochybněna, přesvědčení, že bez dozoru státu by se všichni lidé hromadně pozabíjeli, zůstává v lidových představách stále živá. V praxi se ovšem ukazuje, že patologičtí „soukromí“ vrahové, teroristé a násilníci, kteří zabíjeli na vlastní popud, se zpravidla nejsou schopni dostat na tak vysoké počty obětí – a pokud ano, pak se jedná o vzácné výjimky. Do žebříčku stovky největších zabijáků se ostatně vešel pouze jeden jediný sériový vrah Harold Shipman.

Navíc zde vyvstává otázka nakolik úspěšní by byli různí sériové vrahové v decentralizovaném bezstátním systému s volným trhem bezpečnostních a policejních služeb. Lze předpokládat, že soukromé bezpečnostní agentury by ve vyšetřování takových zločinů postupovaly efektivněji, protože atmosféra strachu, která kvůli činnosti zabijáků ve společnosti vzniká, vede velmi rychle ke ztrátě důvěry v bezpečnostní služby. A to je riziko, které v systému bezpečnostních agentur, kde neexistuje státní monopol na poskytování bezpečí, může znamenat výrazné ekonomické ztráty. Tyto předpoklady samozřejmě nelze empiricky doložit, nicméně obecné ekonomické zákonitosti ukazují, že v prostředí, kde existují konkurenční tlaky, existuje i výrazně větší motivace ke zkvalitňování poskytovaných služeb. Profesor Kenneth Arrow doložil, že firmy v konkurenčním prostředí mají větší motivaci inovovat a zkvalitňovat své procesy než monopol, protože monopol v podstatě „nahrazuje sám sebe“ a neexistuje tak externí tlak na změnu.[48]

Poslední kontroverze spočívá v glorifikaci násilí a války. Mnohé z osob v seznamu vstoupily do dějin jako národní a váleční hrdinové. Problémem ovšem je, že skutečnost, zda je určitá osoba považována za hrdinu nebo za zločince, není sama o sobě nikdy objektivní a vždy záleží pouze na historickém kontextu a na tom, kdo z konkrétního konfliktu vzešel jako vítěz. V případě, že by například Třetí říše ve 2. světové válce zvítězila, pak by pravděpodobně současná společnost dnes opěvovala nacistické popravčí jako válečné hrdiny.

Všechny osoby ze žebříčku lze z pragmatického hlediska označit za vrahy. Problematické ovšem je, že tito lidé nejsou zpravidla stavěni na roveň sériových a masových vrahů či teroristů, neboť jejich jednání je eufemizováno a legitimizováno skutečnosti, že se jednalo o výkon svěřené moci nebo službu vlasti, což je považováno za ctnost i tehdy, dochází-li při tom ke ztrátám na životech. Tento koncept podrobněji rozpracovala Hannah Arendt, která v tomto kontextu zavedla pojem tzv. banality zla.

Odkazy

Související články

Reference

  1. ↑ https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/stalinuv-kat-blochin-zabil-tisice-lidi-obeti-strilel-do-krku-53228
  2. ↑ https://www.moderni-dejiny.cz/clanek/historicka-reflexe-katynskeho-masakru-a-jeho-vliv-na-polsko-ruske-vztahy/
  3. ↑ https://www.welt.de/geschichte/zweiter-weltkrieg/article140057122/Kriegsende-1945-Der-Henker-der-SS-kam-bis-zuletzt-einmal-pro-Woche.html
  4. ↑ EVANS, Richard J. Rituals of Retribution: Capital Punishment in Germany 1600–1987. Oxford: Oxford University Press, 1996.
  5. ↑ LEISTNER, Gotthold. Sachsen und die Guillotine: Ein Beitrag zur Geschichte eines Tötungsmonstrums. Sächsische Heimatblätter. 2002, roč. 48, č. 3, s. 130–149.
  6. ↑ SANSON, Henri-Clément. Sept générations d'exécuteurs, 1688–1847: Mémoires des Sanson. Paris: Dupray de La Mahérie, 1862–1863. 6 sv.
  7. ↑ SEVERLOH, Heinrich a Helmut Konrad VON KEUSGEN. WN 62 – Erinnerungen an Omaha Beach: Normandie, 6. Juni 1944. Garbsen: HEK Creativ Verlag, 2000.
  8. ↑ https://www.ssqq.com/travel/oslo2010dday1a.htm
  9. ↑ KOKOŠKA, Stanislav a Oldřich MAHLER. Pankrácká popraviště 1939–1945. Praha: Vězeňská služba České republiky, 1995.
  10. ↑ https://www.lidovky.cz/relax/lide/hitler-mel-svou-jedenactku-profesionalnich-katu.A100703_164329_lide_lya
  11. ↑ Sack, B., & Hacke, G. (2016). Verurteilt, inhaftiert, hingerichtet : politische Justiz in Dresden 1933-1945, 1945-1957 (Stiftung Sächsische Gedenkstätten zur Erinnerung an die Opfer Politischer Gewaltherrschaft & Gedenkstätte Münchner Platz, Eds.). Gedenkstätte Münchner Platz : Sandstein Verlag.
  12. ↑ https://en.stsg.de/cms/dresden/executed-persons
  13. ↑ SHADRAKE, Alan. Once a Jolly Hangman: Singapore Justice in the Dock. Petaling Jaya: Strategic Information and Research Development Centre, 2010.
  14. ↑ 14,00 14,01 14,02 14,03 14,04 14,05 14,06 14,07 14,08 14,09 14,10 14,11 14,12 14,13 14,14 14,15 14,16 14,17 14,18 14,19 14,20 14,21 14,22 14,23 14,24 14,25 14,26 14,27 14,28 14,29 14,30 14,31 14,32 14,33 14,34 14,35 14,36 14,37 14,38 14,39 14,40 14,41 14,42 14,43 14,44 14,45 14,46 14,47 14,48 14,49 14,50 14,51 14,52 14,53 14,54 14,55 14,56 14,57 14,58 14,59 14,60 14,61 14,62 14,63 14,64 14,65 14,66 14,67 14,68 14,69 14,70 https://airaces.narod.ru/snipers/index_m1.htm
  15. ↑ 15,0 15,1 15,2 15,3 WALTENBACHER, Thomas. Zentrale Hinrichtungsstätten. Der Vollzug der Todesstrafe in Deutschland von 1937–1945. Scharfrichter im Dritten Reich. Berlin: Zwilling-Berlin, 2008.
  16. ↑ 16,0 16,1 16,2 16,3 BLAZEK, Matthias. Scharfrichter in Preußen und im Deutschen Reich 1866–1945. Stuttgart: ibidem-Verlag, 2010.
  17. ↑ 17,0 17,1 17,2 17,3 EVANS, Richard J. Rituals of Retribution: Capital Punishment in Germany 1600–1987. Oxford: Oxford University Press, 1996.
  18. ↑ https://www.military.com/daily-news/investigations-and-features/2026/01/06/legendary-finnish-sniper-who-killed-over-500-soviet-soldiers-most-confirmed-kills-military-history.html
  19. ↑ SAARELAINEN, Tapio. The White Sniper: Simo Häyhä. Havertown: Casemate Publishers, 2016.
  20. ↑ ttps://natcath.org/NCR_Online/archives2/2001c/091401/091401a.htm
  21. ↑ https://sema-seniorenmagazin.de/freizeit/krimi-serien-hamburg
  22. ↑ https://www.nytimes.com/1965/08/20/archives/17-auschwitz-aides-get-prison-terms-6-must-serve-life-17-of.html
  23. ↑ Boase, G., & Gilliland, J.  (2024, December 12). Calcraft, William Ong (1800–1879), hangman. Oxford Dictionary of National Biography.
  24. ↑ https://capitalpunishmentuk.org/william-calcraft-one-of-britains-most-prolific-hangmen/
  25. ↑ Craig Brandon, The Electric Chair: An Unnatural American History (McFarland, 1999) p222; "Six Executed in Electric Chair During One Day", Los Angeles Times, January 8, 1927
  26. ↑ https://www.veterans.gc.ca/en/remembrance/people-and-stories/francis-pegahmagabow
  27. ↑ PIERREPOINT, Albert. Executioner: Pierrepoint. London: Harrap, 1974.
  28. ↑ https://www.bbc.com/news/uk-england-berkshire-65562086
  29. ↑ https://www.executedtoday.com/2013/06/05/1573-meister-frantz-schmidt-nuremberg-executioner-joel-harrington/
  30. ↑ https://www.history-of-emotions.mpg.de/texts/the-executioner-as-tabloid-author
  31. ↑ Peter R. Senich, S. 113 in: The German Sniper – 1914-1945. Boulder, London and Melbourne 1982
  32. ↑ https://www.thetimes.com/uk/crime/article/guillotine-master-confided-horrors-to-diary-cxd7h8j2dxp
  33. ↑ https://www.vice.com/en/article/anatole-deibler-executioner-diaries-guillotine-eric-guillon/
  34. ↑ WACKER, Albrecht. Sniper on the Eastern Front: The Memoirs of Sepp Allerberger, Knight's Cross. Barnsley: Pen & Sword Military, 2005.
  35. ↑ https://www.bbc.co.uk/nottingham/content/articles/2008/11/19/pierrepoint_grisly_family_tradition_feature.shtml
  36. ↑ https://www.findagrave.com/memorial/68732507/edwin_f-davis
  37. ↑ https://www.nytimes.com/1923/05/27/archives/ef-davis-inventor-of-death-chair-dies-state-electrician-for-25.html
  38. ↑ Dyer O. Shipman murdered more than 200 patients, inquiry finds. BMJ. 2002 Jul 27;325(7357):181
  39. ↑ https://web.archive.org/web/20190423221254/http://infolanka.asia/eelam-war/a-soldiers-view/how-the-ltte-was-military-defeated-a-soldiers-view-part-seven
  40. ↑ https://elpais.com/diario/2000/05/27/internacional/959378424_850215.html
  41. ↑ https://www.eltiempo.com/archivo/documento/CMS-3656990
  42. ↑ https://www.donga.com/news/article/all/20040203/8025844/1
  43. ↑ https://www.oneman.gr/life/i-ellinida-igoumeni-pou-skotone-kalogries-kai-tous-ekleve-tis-periousies/
  44. ↑ Segrave, Kerry (1992). "Mariam Soulakiotis". Women Serial and Mass Murderers: a Worldwide Reference, 1580 through 1990. Jefferson, North Carolina
  45. ↑ Mallonee S, Shariat S, Stennies G, Waxweiler R, Hogan D, Jordan F. Physical Injuries and Fatalities Resulting From the Oklahoma City Bombing. JAMA. 1996;276(5):382–387.
  46. ↑ Kray, Kate (31 July 2007). The World's Twenty Worst Crimes - True Stories of 10 Killers and Their 3000 Victims.
  47. ↑ https://www.clarin.com/viste/monstruo-andes-libertad-asesino-300-menores-colombia-ecuador-peru_0_1qK5TYcgj.html
  48. ↑ ARROW, Kenneth J. (1962). "Economic Welfare and the Allocation of Resources for Invention." In: The Rate and Direction of Inventive Activity: Economic and Social Factors (pp. 609-626). Princeton University Press pro National Bureau of Economic Research


Citováno z „https://libertypedie.cz/w/index.php?title=100_osob_s_největším_počtem_obětí_(seznam)&oldid=4260“