Rage Against the Machine (kapela)
More actions
Rage Against the Machine (zkráceně RATM) byla americká alternativně-rocková kapela činná mezi lety 1991 a 2024 (s několika pauzami). Založena byla v kalifornském velkoměstě Los Angels a jejími členy byli zpěvák Zack de la Rocha, kytarista Tom Morello, baskytarista a vokalista Tim Commerford a bubeník Brad Wilk. Kapela se během svého fungování třikrát rozpadla a další budoucnost zůstává nejistá.
Kapela RATM hudebně propojovala žánr heavy metalu s rapem, funkem a punk rockem a doplňovala je ostrými texty s anti-establishmentovým, antiautoritářským, antimilitaristickým a revolucionářským obsahem. Samotný název lze volně přeložit jako „hněv vůči mašinérii“, přičemž slovo machine metaforicky odkazuje na systém a establishment.
Během svého počátečního devítiletého působení se Rage Against the Machine stali populární a vlivnou kapelou, která zásadním způsobem ovlivnila žánr rozvíjejícího se nu metalu a umístila se na 33. místě v žebříčku 100 největších umělců hard rocku VH1. Do roku 2010 se hudebníkům podařilo celosvětově prodat přes 16 milionů desek a v roce 2023 byli uvedeni do Rokenrolové síně slávy.
Kapele se podařilo prosazovat radikální politický aktivismus jako málokterému jinému hudebním seskupení v moderní historii. RATM využívali platformu globálních rockových hvězd k systematickému boji proti imperialismu, militarismu vládnímu útlaku, cenzuře a sociální nespravedlnosti. Kapela se nezaměřovala jen na obecnou kritiku systému, ale aktivně podporovala některá hnutí a vyjadřovala se k určitým společenským kauzám a problémům.
Kapela byla klíčovým ambasadorem zapatistů (mayských povstalců v Chiapasu) v celém západním světě. Symbol rudé hvězdy a zapatistické ideály prostupovaly jejich vizuály, texty i koncerty. RATM vedli masivní kampaně za propuštění politických vězňů, jakými byli například Leonard Peltiera nebo Mumia Abu-Jamal.[1] Organizovali pro ně benefiční koncerty a šířili povědomí o nesrovnalostech v jejich soudních procesech. Bojovali za práva dělníků a ostře kritizovali tzv. „sweatshopy“ (textilních továrnách s nelidskými pracovními podmínkami). Terčem jejich kritiky byly velké korporace jako například Nike. Podporovali také odborová hnutí a práva imigrantů.
Členové & jejich ideologické pozadí
Tom Morello (kytara)
Kytarista Tom Morello je zakládajícím členem nejen kapely RATM, ale také alternativně-rocková superskupiny Audioslave. Morello se proslavil svým neortodoxním a novátorským přístupem ke hře na elektrickou kytaru, který se vyznačuje nezaměnitelným zvukem se silným autorským rukopisem. Morello při hraní v podstatě transformuje kytaru v pomyslný DJský pult, syntezátor či simulátor elektronických zvuků. Jeho styl odmítá tradiční rocková sóla a zaměřuje se na produkci nekonvenčních hlukových stěn a rytmických grooves.
Morello používá celou řadu originálních technik a speciálního příslušenství. Využívá techniky tzv. killswitch togglingu, tedy rychlého přepínání mezi aktivním a ztlumeným snímačem kytary, které vytváří zvuk podobný scratchingu gramodesky. K produkování zvuku používá kytarový kabel, jehož vytahováním a přikládáním k uzemněným kovovým částem nástroje generuje rytmický praskavý šum. Morello se s oblibou uchyluje k neobvyklé picking technikám: namísto běžného trsátka používá krabičky od sirek, drátěné kartáče nebo hranu palce. Jeho oblíbeným příslušenstvím je pak takzvané „kvákadlo“, tedy pitch-shiftingový pedál, kterým ohýbá kytarové tóny o jednu až dvě oktávy nahoru či dolů.
Morello se otevřeně a jednoznačně označuje za socialistu. Zastává silná odborová práva, antifašismus, antimilitarismus a antirasismus a hlasitě kritizuje oligarchii a korporatokracii. Morello disponuje zdaleka nejsilnějším formálním vzdělání v celé kapele. Roku 1986 absolvoval s vyznamenáním obor sociálních studií na Harvardské univerzitě. Formálně šlo o interdisciplinární program spojující politologii, historii, sociologii, ekonomii, antropologii a filozofii. Sám studium popisuje jako formu „intelektuálního ozbrojování“. Na Harvardu četl například spisy Maxe Webera a politické studium vědomě propojoval s hudbou. Politicky jej formovala také matka Mary Morello, učitelka historie, občanskoprávní aktivistka a dlouholetá radikálka. Morellovy názory vycházejí zejména z akademické politické teorie, odborářství a organizovaného aktivismu.
Zack de la Rocha (zpěvák)
Frontman Zack De la Rocha představuje hlavní ideologický hlas kapely RATM. On sám byl tím, kdo název vymyslel a již v rozhovoru z roku 1992 vysvětloval, že jej k němu inspirovala vlastní frustrace z Ameriky a kapitalistického systému, který podle něj zotročuje, vykořisťuje a vytváří systémovou nespravedlnost.[2] V jeho politických postojích se mísí antiimperialismus, zapatismus, antimilitarismus, antikapitalismus a výrazná podpora migrantů a původních obyvatel Ameriky. Zvlášť zásadní byl pro něj zapatismus. Opakovaně navštěvoval mexický stát Chiapas, účastnil se solidarity se zapatistickými komunitami a pomáhal organizovat delegace. Zapatismus mu nabízel alternativu jak ke kapitalismu, tak k autoritářskému státnímu socialismu: autonomní komunity, decentralizované rozhodování, domorodou samosprávu a odpor vůči neoliberálnímu ekonomickému řádu.
De la Rocha se otevřeně hlásí k myšlenkám Noama Chomskeho, zapatistického revolucionáře jménem Subcomandante Marcos a patrně čerpá i od autorů jako Frantz Fanon, Malcolm X a Howard Zinn. Není však snadné určit, nakolik systematicky přijímá celé jejich teorie.
De la Rocha navštěvoval střední školu v kalifornském městě Irvine. O dalším vysokoškolském vzdělání neexistují žádné relevantní zmínky a Zacka je proto nejlepší chápat jako aktivistického intelektuála a politického básníka než jako akademicky školeného politologa. Jeho texty spojují četbu a politickou teorii s osobní zkušeností rasismu, kulturního odcizení a aktivismu.
Tim Commerford (baskytara)
Commerford sdílí základní antiestablishmentové postoje skupiny, ale nevystupuje jako systematický socialista nebo politický teoretik. Jeho politika je výrazně antimilitaristická, protikorporátní, kritická k vězeňskému průmyslu a nepřátelská k americké zahraniční politice, obecně nedůvěřivá vůči vládě a velkým médiím a v poslední době solidární s solidární s Palestinci a protiválečnými protesty.
V rozhovoru z roku 2024 kritizoval Donalda Trumpa i Joea Bidena jako válečnické politiky, americký vojensko-průmyslový komplex, využívání vězeňské práce a mediální propagandu. Současně řekl, že jej politizovalo působení v RATM a zejména spolupráce se Zackem, Tomem a Bradem.[3]
Commerford má výrazný sklon ke konspiračnímu myšlení. Sám se označil za konspiračního teoretika, zpochybňoval přistání na Měsíci, realitu ISIS i autenticitu některých teroristických videí. Tyto názory nejsou doloženými stanovisky celé kapely a neměly by se zaměňovat s její politickou kritikou.
Brad Wilk (bicí)
Bubeník Brad Wilk je politicky, ideologicky a názorově nejméně čitelným členem skupiny. Neexistuje dostatek veřejných výroků, aby mohl být s jistotou označen za marxistu, anarchistu nebo konkrétní typ socialisty. Bezpečně lze říct pouze to, že se dlouhodobě podílel na radikálně levicových a antiautoritářských projektech a přijímal jejich obecné poslání. Účastnil se i navazujícího hudebního projektu Prophets of Rage, kritizoval policejní zásah u protestu před demokratickým sjezdem roku 2000 a podporuje politickou hudbu, která má vyvolávat přemýšlení a odpor k apatii. V rozhovoru z roku 2018 vyjádřil své očekávání ve prospěch „pokojné revoluce“ a zdůrazňoval, že politická hudba má lidi vytrhávat z apatie a přimět k reakci.[4]
Analýza hudební tvorby
Killing in the Name (píseň)
Píseň Killing in the Name je patrně nejslavnějším hitem skupiny RATM. Kapela v textu kritizuje policejní brutalitu a rasismus v amerických ozbrojených složkách. Skladba vznikla v roce 1992 reagovala na dobové na společenské napětí a časté incidenty zneužití policejní moci. Text vznikl jako reakce na zveřejnění záznamu brutálního napadení Rodneyho Kinga losangeleskou policií a následném zproštění viny zasahujících strážníků. Význam skladby je nicméně ještě širší. Pojednává o institucionálním rasismu a o tom, jak uniforma dokáže dodat odsouzeníhodnému násilí punc legitimity.
Název skladby „Killing in the Name“ lze přeložit jako „zabíjení jménem…“. Věta je záměrně ponechána nedokončená a ponechává tak prostor pro otázku ve jménu koho nebo čeho je násilí pácháno. RATM tím schválně poukazuje na zneužitelnost oficiálních proklamací, do kterých je možné dle libosti doplnit takové odůvodnění, které zní v daném kontextu legitimně: ve jménu zákona, pořádku, bezpečnosti, státu, blahobytu a tak podobně. Institucionální násilí bývá prezentováno nikoli jako svévole, ale jako čin uskutečněný ve jménu údajného vyššího dobra.
„Some of those that work forces, are the same that burn crosses.“— Zack de la Rocha
Píseň je zahájena legendární frází, kterou lze do češtiny volně přeložit jako „Někteří z těch, kteří pracují u ozbrojených složek, jsou ti samí lidé, co pálí kříže.“ Slovní spojení pálí kříže je přitom jasným odkazem na praktiky nechvalně známé rasistické organizace Ku-klux-klan. Autor textu frontman Zack de la Rocha zde poukazuje na historické a ideologické propojení mezi represivními institucemi a domnělou bělošskou nadřazeností. Zajímavé je, že v původní verzi, kterou samotný de la Rocha občas zpíval na živých koncertech, zněl původní verš jinak.
„Some of those that burn crosses, are the same that hold office.“— Zack de la Rocha
Tato fráze obsahuje ještě ostřejší kritiku systému, protože ji lze přeložit jako „Někteří z těch, co pálí kříže, jsou těmi, kdo drží mandáty.“ Výtka tedy nesměřuje na řadové strážníky, nýbrž ukazuje o patro výš – na politiky a lidi ve vysokých státních funkcích. Kalifornské nahrávací studio Sound City Studios nicméně mělo vůči tomuto verši výhrady, a tak musel být text přepsán do současné známější varianty.
„Those who died are justified for wearing the badge, they're the chosen whites.“— Zack de la Rocha
Tuto část textu lze velmi volně přeložit jako „Legitimita zabíjení se schovává za odznak, který nosí privilegovaní běloši.“ Odznak zde nepředstavuje pouze zaměstnání, ale symbol autority: člověk, který jej nosí, smí přikazovat, zadržovat a za určitých okolností zabíjet. Píseň klade otázku, co se stane, když tuto moc získají lidé s rasistickými postoji – nebo když je rasismus zabudován do samotného fungování instituce. Důležitým motivem písně je tvrzení, že zabití lidé si svůj osud „zasloužili“. To lze chápat jako eufemizace jazyka, kterým instituce následně ospravedlňují použití násilí: oběť byla nebezpečná, neuposlechla příkaz, kladla odpor a policista se cítil ohrožen.
„Now you do what they told ya!“— Zack de la Rocha
Refrén písničky je záměrně repetitivní a dochází v něm k fanatickému a téměř hypnotickému opakování fráze „Tak a teď běž a udělej, co ti přikázali!“ Implicitní morální obžaloba se opakuje tak dlouho, až přestává působit jako pouhé sdělení a mění se v hlasitý skandovaný protest.
Výzva je samozřejmě myšlena cynicky a představuje jasnou kritiku pasivní poslušnosti ozbrojených složek vůči rozkazům. RATM nutně neodmítá každou poslušnost a nejedná se o projev banálního „pubertálního vzdoru“, který je písni občas vyčítán. Ve skutečnosti jde o mnohem užší apel na odmítání poslušnosti vůči autoritě, která požaduje absolutní podřízení, ale zároveň sama páchá a kryje bezpráví. Jedná se o kritiku pomyslné banality zla a ve výzvě je skryt jistý morální imperativ: uniforma, zákon ani rozkaz člověka nezbavují odpovědnosti. Pokud autorita vyžaduje spoluúčast na útlaku, neposlušnost je eticky legitimním jednáním.
Bulls on Parade (píseň)
Bulls on Parade je břitkým útokem na americký vojensko-průmyslový komplex: kritizuje propojení armády, zbrojních společností, politiků a státních zakázek, které podle písně vytváří vlastní poptávku po válkách. Zbrojení není prezentováno jako odpověď na skutečné lidské potřeby, nýbrž jako sebeudržující obchod, jenž spotřebovává veřejné peníze, lidské životy i vzdělání.
Samotný název písně, – v překladu „Býci na přehlídce“ –referuje na agresivní, silné a obtížně kontrolovatelné aktéry, kteří veřejně demonstrují svou moc a sílu. Slovo parade neznamená jen obyčejný průvod, je též úzce propojeno s pojmem military parade, tedy vojenskou přehlídkou. RATM zde kritizují vlastenecké divadlo plné pompézních vojenských pochodů a zbraní vystavených na odiv, kterými je romantizováno a glorifikováno násilí.
Zajímavý je i význam slova bull (býk), které může mít přesah od finančního sektoru. Pojem bull market (býčí trh) se používá k vyjádření stavu, kdy stoupá cena akcií na burze, přičemž bull samotný lze použít jako název pro růstového burzovního investora. Pomyslní „býci na přehlídce“ by pak mohli být jednotlivci i společnosti, jejichž zisky rostou díky nákupu zbraní. Není ale zcela jasné, zda de la Rocha tuto paralelu zamýšlel.
Nejvýstižnější překlad názvu písně do češtiny tedy není doslovný, ale spíše širší kontextuální. Mohli bychom jej chápat jako Pochod válečných štváčů nebo Přehlídka válečné mašinérie.
„The microphone explodes, shattering the molds,“— Zack de la Rocha
Úvodní verše pracují s klasickou hiphopovou stylizací: rapper přichází k mikrofonu, jeho hlas působí jako výbuch, který rozbíjí zavedené formy. Tato metafora má přesah do nejméně dvou rovin. Zack se jednak vymezuje proti komerčně vyráběné masové a zaměnitelné hudbě, přičemž zároveň představuje vlastní hudbu jako politickou zbraň, která má rozrušit způsob, jakým společnost přemýšlí.
„Either drop the hits like de la O, or get the fuck off the commode. With the sure shot, sure to make the bodies drop, drop and don't copy yo, don't call this a co-op!“— Zack de la Rocha
Použité slovní hříčky a reference spojují vydávání hudebních „hitů“ s vojenskými zásahy a padajícími těly zemřelých. Jazyk kulturního průmyslu se tak nenápadně mísí s jazykem války. V pasáži se patrně objevuje také odkaz na Genoveva de la O, generála zapatistické Osvobozenecké armády jihu během mexické revoluce. Zároveň se může jednat o slovní hru s vlastním Zackovým příjmením.
„Terror rains drenchin', quenchin' the thirst of the power dons, that five sided Fist-a-gon.“— Zack de la Rocha
Úvodní spojení „terror rains“ obsahuje skrytý homofonní dvojsmysl: terror rains – teror prší, dopadá na lidi & terror reigns – teror vládne. Znamená to, že teror není pouze následkem války, je zároveň politickým prostředkem. Strach vytváří poslušnost, ospravedlňuje výdaje na zbrojení a posiluje lidi u moci. Zack je označuje výrazem připomínajícím mafiánské bosse (power dons). Vojensko-politická elita tak není zobrazena jako ochranná autorita, ale jako organizovaná mocenská skupina, která z násilí sama těží. Ve verších se objevuje novotvar Fist-a-gon, který propojuje slova fist (pěst) a Pentagon – jde tedy o pomyslný „Pěstagon“: pětibokou budovu (five sided), sevřenou pěst a centrum americké vojenské moci.
„The rotten sore on the face of Mother Earth gets bigger, the trigger's cold, empty your purse.“— Zack de la Rocha
Následující obraz rostoucího vředu na tváři Země představuje militarismus jako nemoc. Nejde o něco, co společnost chrání, ale o organismus, který se neustále zvětšuje a poškozuje své okolí. Zmínka o chladné spoušti na pistoli (trigger's cold) a vyprázdněné peněžence (empty your purse) navíc odkazuje na ozbrojenou loupež: vojenský aparát drží společnost pod hlavní a bere jí peníze. „Peněženka“ zde může znamenat jak peníze jednotlivce, tak veřejný rozpočet a vybírání daní, které jsou následně použity na válečné účely.
„Rally 'round the family with a pocket full of shells!“— Zack de la Rocha
V refrénu se několikrát opakuje ústřední fráze Rally 'round the family with a pocket full of shells. Celý refrén paroduje dětskou říkanku Ring Around the Rosie (s textem „ring around the rosie a pocket full of posies“). Dětská nevinnost je tak použita s ostrým kontrastem k násilí a válce.
V této jediné větě, která tvoří celý refrén, se skrývá obrovské množství referencí a přesahů. Rally 'round the family může odkazovat na tzv. efekt národního semknutí (rally 'round the flag effect), což je jev, kdy se společnost má tendenci semknout a postavit za své politiky v dobách válek a krizí. Válka je tedy popsána jako nástroj masové manipulace. Použití varianty s rodinou odkazuje na skutečnost, že se politici veřejně prohlašují za ochránce rodiny, ale zároveň však podporují vznik válek, které rodiny rozbíjejí. Slovo rodina navíc může být mnohoznačné – nemusí jít o rodinu v příbuzenském slova smyslu, nýbrž o rodinu mafiánskou (ostatně již dříve bylo použito slovo don). Celá fráze nicméně ukazuje, jak se rodina, bezpečí a vlastenectví zneužívají jakožto legitimizační jazyk militarismu.
Refrén končí obrazem „pocket full of shells“. Slovo shells znamená nábojnice či dělostřelecké granáty. To přidává textu ekonomickou rovinu – kapsy lze totiž naplnit nejen municí, ale také penězi vydělanými ze zbrojních kontraktů.
„Weapons, not food, not homes, not shoes, not need, just feed the war cannibal animal.“— Zack de la Rocha
Začátek druhé sloky staví zbrojení do přímého protikladu k potravinám, bydlení a oblečení. Jde o argument založený na nákladech obětované příležitosti: prostředky vydané na zbraně už nelze použít k uspokojení jiných lidských potřeb. Válka samotná je označena jako „war cannibal animal“ – kanibalské zvíře. Tento obraz říká, že válka musí být neustále krmena; požírá právě ty lidi, kteří ji sami vytvořili a nemá bod, v němž by mohla být definitivně nasycena. Kritika je tak namířena proti institucionálnímu mechanismu, který potřebuje nové konflikty, aby mohl dál existovat.
„I walk the corner to the rubble that used to be a library, line up to the mind cemetery now!“— Zack de la Rocha
Vypravěč následně přichází k místu, kde dříve stávala knihovna, ale nachází už jen trosky. Tato metafora může mít dva různé (ale souběžné) významy: válka fyzicky ničí školy, knihovny a kulturní instituce & peníze přesunuté do armády chybějí ve vzdělávání a veřejných službách. Výzva „zařaď se do fronty vedoucí k pohřebišti lidské mysli“ vyjadřuje systematické vytváření nevědomosti mocenskými aktéry. Lidé nejsou pouze materiálně ochuzováni; jsou jim odepírány prostředky, které by jim umožnily mocenský systém plně pochopit a kritizovat.
„What we don't know keeps the contracts alive and movin', they don't gotta burn the books, they just remove 'em.“— Zack de la Rocha
Další řádky obsahují jednu z nejdůležitějších tezí skladby: zbrojní zakázky přežívají díky tomu, co veřejnost neví. Tato nevědomost přitom není náhodná. Mocenskému systému prospívá utajování vojenských operací, neprůhlednost veřejných zakázek, propaganda a jednostranné informování i absence historického a politického vzdělání. Text tím vytváří přímou kauzální řadu, která říká: omezování vědění vede k oslabení veřejné kontroly, díky čemuž lze uzavírat další kontrakty a pokračovat ve zbrojení. Moc už přitom nemusí okázale pálit knihy. Stačí knihy odstranit, omezit k nim přístup nebo vzdělávání dlouhodobě zanedbávat. Je to kritika měkké cenzury: informace nemusí být oficiálně zakázána, pokud je fakticky nedostupná nebo vytlačená z veřejného prostoru.
„While arms warehouses fill as quick as the cells, rally 'round the family, pocket full of shells.“— Zack de la Rocha
Závěr druhé sloky vedle sebe staví rychle se plnící zbrojní sklady a věznice. RATM zde propojují vojensko-průmyslový komplex, který militarizuje zahraniční politiku a vězeňsko-průmyslový komplex, který přenáší represivní logiku dovnitř společnosti. Stát podle této interpretace investuje do prostředků nátlaku – armády, zbraní, policie a věznic – zatímco zanedbává prostředky lidského rozvoje. Vnější válčení a domácí masové věznění jsou dvě podoby stejného politického uvažování.
Problémy s policií
Kapela se během své kariéry dostala několikrát do problémů se zákonem a policejními složkami. Jmenovitě šlo o následující incidenty:
- Philadelphia (1993): Na obřím čtyřdenním chicagském hudebním festivalu Lollapalooza stáli všichni členové kapely 15 minut na pódiu zcela nazí a s páskou přes ústa na protest proti cenzuře. Policie je následně násilím odvedla.[5]
- Washington (1997): Místní šerif žádal soud, aby koncert RATM preventivně zakázal, protože se obával nepokojů a poukazoval na „nepřátelství vůči policii“. Soud žádost nakonec zamítl kvůli nedostatku důkazů, že by skutečně mohly hrozit výtržnosti.[6]
- Benefice pro Mumiu Abu-Jamala (1999): RATM zorganizovala benefiční koncert na podporu odsouzeného amerického novináře a aktivistu Mumia Abu-Jamala. Výtěžek měl jít na pomoci při právní obhajobě. Policie otevřeně vyzývala k bojkotu koncertu, neboť dotyčného pokládala za vraha policejního strážníka, zatímco kapela naopak upozorňovala na pochybnosti kolem procesu a trestu smrti. Koncert se navzdory tlaku uskutečnil.[7]
- Wall Street (2000): Natáčení videoklipu Sleep Now in the Fire přerostlo v nepovolenou akci před newyorskou burzou. Policie natáčení rozehnala a zatkla režiséra klipu Michaela Moorea. Samotní členové kapely podle dostupných zpráv zatčeni nebyli. Tom Morello později popisoval, jak policie odpojila aparaturu a zabavila paličky bubeníkovi Bradovi.[8]
- Demokratický sjezd v Los Angeles (2000): Po povoleném protestním koncertu RATM vypukl konflikt mezi částí demonstrantů a policií. Policie rozehnala dav jízdními jednotkami, pepřovým sprejem a gumovými projektily; zasaženi byli také novináři a právní pozorovatelé. Policie tvrdila, že vzduchem létaly kameny a další předměty. Členové kapely zatčeni nebyli, ale zásah vedl k žalobám a pozdějším finančním vyrovnáním města.[9][10]
- Republikánský sjezd (2008): Policie zabránila plánovanému improvizovanému vystoupení během protestů v Minnesotě. Kapela pak zazpívala několik skladeb bez nástrojů přes megafon přímo v davu.[11]
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ https://pitchfork.com/news/rage-against-the-machine-share-statement-on-rock-hall-2023-induction/
- ↑ https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1992-11-14-ca-218-story.html
- ↑ https://www.loudersound.com/features/ive-never-paid-more-attention-to-whats-happening-in-the-world-than-i-am-right-now-and-im-scared-rage-against-the-machines-tim-commerford-on-his-new-band-7d7d-ratm-trump-and-why-a-world-on-fire-needs-protest-songs-more-than-ever
- ↑ https://www.moderndrummer.com/2018/03/brad-wilk-web-exclusive-part-2-prophets-rage-methods-motivations/
- ↑ https://www.vice.com/en/article/rage-against-the-machine-nude-protest-at-lollapalooza-93/
- ↑ https://www.spokesman.com/stories/1997/sep/11/sheriff-fears-riot-but-gorge-concert-to-go-on/
- ↑ https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1999-jan-30-ca-3184-story.html
- ↑ https://www.interviewmagazine.com/music/tom-morello-rage-against-the-machine-audible
- ↑ https://www.theguardian.com/world/2000/aug/16/uselections2000.usa3
- ↑ https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2004-may-08-me-demo8-story.html
- ↑ https://www.theguardian.com/music/musicblog/2008/sep/03/whyarethesecopssoafraido